Poplife - březen 2000

Aktivní zdraví

Vážení čtenáři, potýkali jste se alespoň jednou s otázkou svého zevnějšku? Jste spokojeni sami se sebou? Řada z nás se nechala strhnout euforií tržního hospodářství a doslova naletěla podnikatelům a firmám, kteří postavili svou živnost na zázračných lécích, pilulkách a hubnoucích preparátech. Pracuji jako zakázkový a sportovní dietolog. Svým klientům ordinuji řadu let individuální, dietní programy bez jakékoli reklamace. Chtěl bych se s vámi podělit o poznatky, které pramení z padesátiletého výzkumu člověka jako jedince, a které považuji za dostatečné a přesvědčivé. Doufám, že vám tento seriál otevře oči a už vás nebude řídit reklama, ale rozum.

I. PRINCIP ROVNOVÁHY - AKTIVNÍ ZDRAVÍ
Každý člověk je jedinec individuální a je potřeba k němu také tak přistupovat. To, že jeden je jak proutek, když sní dva talíře jídla a druhý tloustne téměř z vody je měřítko přehnané, ovšem v jádru pravdivé. Všechno je totiž odvislé od rovnováhy, která je u každého zcela individuální. V našem případě se tedy musí rovnat výdej s příjmem. Výdejová energie je dána naším pracovním výkonem a pohybovými aktivitami. Příjem je roven pouze objemu jídla, které za den sníme. Jinými slovy člověk je přizpůsobený tak, že potřebuje určité množství pohybu, určité množství kvalitní stravy a přiměřené množství spánku na odreagování od napětí každodenního života. V případě nerovnováhy přestává tělesný a psychický systém správně fungovat. Absence rovnováhy s sebou přináší absenci zdraví. Na druhé straně zachování této rovnováhy zabezpečí i pocit zdraví. Při dokonalé rovnováze nastává cosi, co nazýváme aktivním zdravím. Pro ilustraci toho, jak se může změnit váš život, uvedu několik výhod aktivního zdraví, kterých - jak ukázaly výsledky výzkumů - můžete lehce dosáhnout. Více životní energie, méně depresí a stavů úzkosti, méně tělesných těžkostí, lepší trávení, zvýšení sebevědomí, štíhlejší postava, pevnější kosti, zpomalení procesu stárnutí, lepší průběh těhotenství a porodu, větší schopnost soustředit se na práci, méně bolestí od páteře apod. Konkrétní návod na dosažení aktivního zdraví je skryt ve třech základních potřebách člověka: 1) aerobní pohybová aktivita, 2) pozitivní režim stravování, 3) duševní rovnováha. Další příště - a teď už k vašim dotazům.

U nás v rodině jsou všichni tlustí (z maminčiny i otcovy strany). Mně je 14 let a jsem tak akorát, budu později taky tak tlustá? Asi k tomu mám předpoklady. Dá se to nějak ovlivnit? Co s tím?
Dáša 14 let

Jestliže je skutečnost opravdu taková, jak naznačuješ, je velká pravděpodobnost, že budeš mít k obezitě sklony. Genetika a příroda jsou velmi nespravedlivé tety, které jednomu nadělí krásnou postavu a druhému postavu a tvář, jež mu v životě způsobí mnoho trápení. Na každého však jednou dojde a každý musí za něco bojovat. I proti nežádoucím genetickým vlivům máme účinné zbraně. Ve 14ti letech bys ještě problémy mít neměla. Po uklidnění hormonální hladiny, která nastává u dívek mezi 16 až 18 lety, však může dojít k náznakům otylosti. Pubertální a postpubertální vývoj vede kromě jiného k rychlému metabolismu a tím zamezuje nadměrnému přibírání. Pokud si však všímáš jistého "přírůstku" již v tomto věku, je nutné začít s pozitivním režimem stravování. O tom si budeme povídat v dalších číslech. Abys však neztrácela čas, začni s nějakým sportem. Nemusí to být zrovna posilovna, ale např. vyjížďka na kole nebo dlouhodobější procházky. A koneckonců kde je psáno, že tyto činnosti musíš provádět sama.

Nechtěla bych si zbytečně odříkat jídlo a hlavně sladké, dá se i tak hubnout?
Jana 16 let

Ano. Jen je potřeba vytvořit si správný vztah mezi tím, co je zdravě sladké a co skutečně nebo nezdravě sladké. Pamlsky, jako např. dorty, šlehačky, poháry apod., bych rozhodně nedoporučil. Jde totiž o prázdné kilojouly (kilokalorie), které tělo nedokáže využít. Jen malou část si odebere, využije pro potřeby organismu, ale velkou část přemění na zásobní látku -tuk. Netvrdím, že ten, kdo chce být hubený, nesmí nikdy zhřešit ve vztahům k pamlskům. Ale ve fázi hubnutí je to jev absolutně nepřípustný. Co je však příčina chuti na sladké? Někdy jsou to vnější podněty související s psychikou. Člověk má stres, tak jej kompenzuje jídlem, popř. sladkostmi, nebo je znuděný a cesta do lednice mu přijde jako výborné časové zpestření. Většinou se však jedná o nízkou hladinu cukru v krvi, která, bohužel, vede k mlsání. Jedná-li se jen o ojedinělé úlety, není potřeba se touto skutečností znepokojovat. Horší případy nastávají v okamžiku, kdy se z mlsání stane zlozvyk a nejhorší případy, když si postižení lidé svůj zlozvyk obhajují tím, že si prostě musejí obalit nervy tukem, jinak by se zbláznili a zkolabovali. A jaká je tedy rada? Konzumuj více syrového ovoce a zeleniny než doposud. Jakákoliv tepelná úprava je nevyhovující. Upřednostni spíše ovoce před zeleninou. Procentuelně vyjádřeno: 70% ovoce a 30% zeleniny.